Hlupáky netřeba chránit

Nepíše se mi to dobře, neboť i já  se občas stávám hlupákem. Jinými slovy: každý občas děláme chyby a pokud za ně neponeseme odpovědnost, nepoučíme se z nich.

Narážím konkrétně na snahu ministra Pelikána, respektive ministerstva spravedlnosti, na změny podmínek oddlužení a úlevy dlužníkům (viz například zde). Ale nejde pouze o tuto snahu. Obecně se naše společnost dostala do stavu, kdy téměř všichni předpokládají, že mohou páchat libovolné kraviny a pokud se tímto způsobem dostanou do problémů, stát (tedy mi všichni) to za ně vyřeší. Tím mám na mysli třeba předváděcí akce, vyčůrané postupy různých realitek, nebankovních půjček a jiných vykuků. Ono totiž k tomu, aby vykukové mohli vykukovat musí existovat ještě protistrana, se kterou po té mohou vykukat. A ta protistrana se rozhoduje dobrovolně, zda vykukovi bude dělat hejla nebo nikoliv. No a ve chvíli, kdy se protistrana stane hejlem a nebude ji to bolet, protože bude vědět, že se jí dostane různých úlev za pomoci státu, tak se hejlem bude stávat stále znova a znova.

Nemůžu si pomoct, ale jenom kroutím hlavou, pokud v nějakém pořadu v televizi vidím plačícího občana nebo občanku, protože s ním někdo (ideálně už po několikáté) vymetl, neboť si nepřečetl ty tři strany textu psaného malým písmem. Nebo se nechal nalákat na předváděcí akci, kde podlehl psychologickému nátlaku. Nebo se dostal do dluhové pasti, protože si půjčoval na placení dluhu, ze kterého platil půjčku, ze které platil další půjčku. Takový člověk může dostat nějakou pomoc pouze ve chvíli, kdy je zbaven svéprávnosti, aby nemohl páchat další škody. Jasně špatné věci se stávají (jasně to vystihuje anglický výraz "shit happens"). Jenže pokud ještě teď někdo odjede na předváděcí akci (po té, co se to v médiích intenzivně probírá několik let) a nechá se tam donutit k nákupu nějakého předraženého krámu, který ani nepotřebuje, je to hlupák. Pokud někdo nestíhá splácet půjčku (a je to dost často půjčka na záležitost komfortu, ne-li - boha jeho! - na dovolenou) a vezme si proto další půjčku za ještě horších podmínek, je to hlupák. Pokud si někdo půjčí automobil a nepřečte si pořádně ani termín vrácení ani sankce za pozdní vrácení, je to hlupák (bohužel můj případ a neomlouvá mě ani to, že to bylo v cizí zemi a smlouva byla sepsána mě neznámou řečí). Pokud však takový hlupák je nucen nést následky svého jednání, poučí se a příště takovou chybu pravděpodobně neudělá. V případě, že se spoléhá na to, že mu někdo (rodina, zákon) pokaždé pomůže, bude podobné hovadiny dělat stále znovu.

Vím, je to lákavé shodit svoji odpovědnost na někoho dalšího, ale takovým postupem velice rychle degenerujeme jako společnost. A to je například vidět i ve volbách, kdy nemá šanci uspět jakákoliv strana, která má v programu zjednodušení zákonů a navrácení odpovědnosti jednotlivcům. A tak se postupně stáváme společností hlupáků, protože je to pro nás pohodlnější. Vždyť když nám stát zreguluje úplně všechno, musí za to být zase stát i odpovědný. A my potom nebudeme muset přemýšlet a život bude tak krásný!

Nicméně za mě: děkuji, nechci!